Reklama
 
Blog | Standa Salvet

Velká říjnová

Země je po volbách. Zdá se, že český národ zase jednou výrazněji pootočil kormidlem dějin. Tentokrát to ale dopadlo mimořádně špatně. Tedy z pohledu příznivců tak zvaných tradičních demokratických stran. Ať už pravicových nebo levicových. ČSSD, ODS, TOP09, STAN, KDU-ČSL koalici nesestaví ani teoreticky, byť by byla sebevíc nesourodá. Enthusiasmus sametu z národa definitivně vyprchal. Vládnout nám na nějaký čas bude despota. Avšak není třeba věšet hlavu. Dvacet osm let je dlouhá doba, jednou se to prostě stát muselo. Ještě není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Prohry k životu patří a jedním z pravidel hry na demokracii je, že menšina respektuje rozhodnutí většiny. Nemusí se nám to líbit, můžeme s tím i nesouhlasit…

Co dál? Pro začátek to můžeme trochu zlehčit. Ostatně Češi se tak vyrovnávají se svými prohrami od nepaměti. Když už se tedy hovoří o revoluci, a ještě k tomu se udála v říjnu roku sedmnáctého, citujme velkého Vladimíra Iljiče:

“Kapitalisté nám prodají i oprátku, na které je později oběsíme.”

Já bych si ten citát pro účely tohoto textu dovolil trochu poopravit.

“Kapitalista nám prodá i oprátku, na které nás později oběsí.”

Žijeme v takové zvláštní době. My, Češi, bychom chtěli být světoborní, toužíme po tom, aby náš hlas byl ve světě slyšet, přesto by se většina ráda a dobrovolně vzdala členství v elitním klubu. Žijeme v relativním blahobytu, naše platy jsou sice nízké, díváme-li se směrem na západ, avšak jsou stále ještě dost vysoké směrem na východ ( a na jih)… přesto si asi znovu zvolíme prezidenta, který nás tlačí na východ a tam, jak z logiky geopolitického uspořádání vyplývá, západní platy očekávat nemůžeme. Žehráme na bruselskou byrokracii, přesto si do čela státu zvolíme hnutí, které na vládní úrovni prosadilo EET, byrokratický to majstrštyk. Máme všeobecné volební právo, přesto čtyřicet procent z nás se ani neobtěžovalo přijít k urnám. Na rozdíl od minulého režimu, byly tyto volby opravdu svobodné, přesto v nich zvítězil bývalý agent STB.

Výčet paradoxů nekončí, nebudu vás jimi dále zatěžovat. Přece jenom bych ale ještě jeden zmínil. Vlastně jsem to už nakousl v úvodu tohoto textu. Strany, které nás před volbami nejhlasitěji varovaly, že se bude rozhodovat o osudu demokracie, o jejím bytí či nebytí, nyní naprosto nedemokraticky dělají vše proto, aby jasný vítěz voleb nesestavil vládu a možná se dokonce dočkáme i toho, že budou blokovat ustavení nové poslanecké sněmovny!

Myslím si, že by to byla obrovská chyba. Je to naprosto škodlivý postup. Za prvé, na současném stavu mají ony “demokratické” strany nezanedbatelný podíl. Téměř po tři desetiletí dostávaly od voličů pravidelně důvěru, kterou ale evidentně nedokázaly naplnit. V jejich vedení se usídlila garnitura víceméně stále stejných tváří, která se dříve či později prostě musela voličům okoukat a která se svých pozic držela zuby nechty. Bohužel,  v některých stranách se staré kádry svých pozic nevzdaly ani po tak výrazném volebním kolapsu. Například soc.demácké gremium oddaluje rezignaci až někdy na duben příštího roku (proč asi?) Po takovém volebním kolapsu je to už jenom k smíchu. To pak může být volební program sebelépe napsaný program, když ho propagují takové strnulé  figury, že?

A za druhé, chce- li si český národ dobrovolně nabít hubu, má na to plné právo. Tentokrát to ještě nemusí být smrtelné, konec konců za čtyři roky jsou další parlamentní volby a doufejme, že budou opět svobodné. Doufat můžeme, neboť hnutí ANO zatím stále ještě nedisponuje ústavní většinou. Mimochodem, v tomto směru by mohly být případné předčasné volby ohromným rizikem. Agent Bureš tedy stále ještě nemůže “legálně”   přetvářet ústavní systém k obrazu svému a nelegálně na to snad zatím nebude mít chuť – dal by tak za pravdu všem těm (a tady ho cituji) předvolebním dezinformačním kampaním – a ani na to nebude mít mandát od voličů. Třicet procent hlasů na ústavní změnu pořád ještě není dost.

Buďme optimisté. Troufám si předpovídat, že ve volbách 2021, tou dobou po osmi letech ve vládě, hnutí ANO už tak výrazně neuspěje. Už nebude moci být označováno jako antisystémové, kdežto voličů, kteří budou zase znovu volat po změně neubude. Takových se totiž v každých volbách najde dost, více méně konstantní procento. Možná v mezidobí zažijeme nějakou další hospodářskou krizi, ekonomika přece funguje v cyklech, jako na houpačce, jednou je nahoře,  jednou dole a pan Babiš pak třeba dopadne, jako dopadl pan Kalousek po té poslední hospodářské krizi. Bude první na ráně, až bude volič hledat viníka, těžko se z toho vylže, jeho popularita klesne někam k bodu mrazu.  A i kdyby ne, lůzři zůstanou lůzry a budou zase hledat vinu za svou životní situaci všude jinde než u sebe. Penzistů přibude, demografická křivka je neúprosná, jejich situace se zhorší. Ani pan Babiš výrazně nezvedne důchody, jak si od něj slibuje jeho seniorská volební základna, protože prostě na to ve státní kase chybí prostředky a chybět budou i za čtyři roky, byť by se i Agrofert rozkrájel. Slováci zbohatnou, protože prostě dostávají a budou dostávat mzdu v eurech, Češi jim to budou závidět a budou si moc dobře pamatovat, že to byl Babiš, kdo tenkrát v roce sedmnáct zavedení eura zdržoval.

Andrej Babiš zvítězil v parlamentích volbách roku 2017, protože jeho marketingově dobře zvládnutá kampaň byla optimistická a pozitivní. Jako jedna z mála, možná jediná. Ostatně negativisticky laděné marketingové kampaně nefungují, to vám potvrdí každý markeťák. Potvrdilo se to i v těchto volbách. Konkurenti hnutí ANO nás strašili ztrátou svobody, oligarchií, postupným rozkladem demokracie. Jak to dopadlo, víme. Neuspěly. Všechny jsou teď na prahu klinické smrti, tedy co se týče volitelnosti. Nadarmo se neříká, že cesta do pekla bývá dlážděná dobrými úmysly. Vzývaly ďábla a ďábel povstal.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama