Reklama
 
Blog | Standa Salvet

Pověst o praotci elektrikáři

Život bez elektrické energie si neumíme představit nikdo. Jistě, elektřinu objevili jiní, ale Nikola Tesla ji dostal do našich domovů. Jestli o nějakém vynálezu můžeme prohlásit, že změnil dějiny lidstva, pak o jeho třífázové rozvodné síti to můžeme tvrdit naprosto oprávněně. Tím však výčet jeho vynálezů z kategorie převratných zdaleka nekončí. V rukávu měl ještě jedno netušené a velkolepé energetické eso.

Pod značkou Nikola Tesla eviduje Americký patentový úřad více než 700 patentů. Nejedná se o žádné malichernosti. Mezi nimi najdeme patenty na tak nezbytné věci, jako jsou motory a generátory na střídavý proud, zářivky nebo rádiové a radarové systémy. Říkáte si snad, že průkopník rádiového vysílání byl Gugliemo Marconi? Nikoliv, byl to právě Tesla, kdo první rádiově vysílal. Po několika letech soudních sporů musel uznat Teslovo prvenství i Americký nejvyšší soud a přiřkl patent tak důležitého vynálezu právě jemu. Nezůstalo jen u vysílání, Tesla využil rádiové vlny také pro bezdrátové ovládání plavidla, které poprvé předvedl roku 1898. Za velkých ovací v Madison Square Garden. A nebyl to zdaleka jeho jediný úspěch. Už za svého života si dokázal získat téměř mystickou úctu Američanů a to když spoutal niagárské vodopády a využil jejich energii pro potřeby vodní elektrárny. O jejím slavnostním otevření v listopadu 1896 se místní plátek Niagara Falls Gazette vyjadřoval vyloženě v superlativech. „Otočením vypínače v obří elektrárně způsobil, že řeka Niagára začala téct vzhůru“

Teslovi vynálezy předčily z hlediska historického významu vynálezy mnohem slavnějšího konkurenta T.A. Edisona. Proč o tom mluvím? Koncem devatenáctého století spolu ti dva vedli vleklý spor tkzv. Válku proudů. Spor ve kterém šlo o to, zda se elektřina bude rozvádět stejnosměrně, to byl Edisonův koncept, anebo střídavě, jak prosazoval Tesla. Historie nakonec dala za pravdu Teslovi. Všudypřítomné transformátorové stanice, které se už tak vžily do našeho podvědomí, že už je ani pořádně nevnímáme, jsou toho důsledkem. Jsem dalek přehnaných prohlášení, ale mám takový pocit, že nebýt Tesly a jeho zlepšováku v rozvodu elektřiny, tak si dnes nezablogujeme ani jeden (jedna). Technologický vývoj by se přinejmenším přibrzdil. Počítače by dnes byly hudbou budoucnosti.

Také další Edisonův vynález, pověstná žárovka, pomalu ztrácí dech. Zatímco éra žárovek po 130 letech pomalu končí, stowattovky už dokonce přešly výnosem EU do ilegality, zářivky nad našimi hlavami září vesele dál, protože září s vyšší efektivitou(menší spotřebou), delší životností, a bělejší bílou než poskytují do žluta rozpálená vlákna žárovek. Byl to právě Tesla, kdo vyvinul první typy fluorescenčních a neonových svítidel v rámci svých výzkumů na poli vysokofrekvenčních elektrických výbojů. Mimochodem, díky nim si mohl připsat také další primát. Byl prvním, kdo pořídil rentgenový snímek. Všechny doposud vyjmenované vynálezy ale blednou ve srovnání s pokusem, který se mu podařil v listopadu 1890. Rozsvítil vakuovou trubici, aniž by byla kamkoliv připojena. Vskutku pozoruhodný trik, i z dnešního pohledu hraničící s černou magií.

Reklama

Právě experimenty s bezdrátovým přenosem energie ho měly zanést na neprobádanou půdu. Pátral po zařízení, které by vygenerovalo elektromagnetické vlny vysokých frekvencí. Své výzkumy započal stavbou AC generátoru, který by mohl běžet na vysokých otáčkách. Stroj mu ale „ulítl“, když dosáhl rychlosti 20 tisíc otáček a zanechal jej daleko od splnění jeho cíle. Řešení našel až s pozoruhodným zařízením, bezjádrovým transformátorem, dodnes známým jako Teslova cívka, který si nechal patentovat už v roce 1891. Tento vynález umožňuje přenést běžně používaných 230V 50 Hz na extrémně vysoké napětí, kmitajícího frekvencí až na hranici neuvěřitelných sta tisíc hertz.

Dnes už můžeme pouze spekulovat, jestli chtěl toto zařízení využít pro bezdrátový přenos elektrické energie. Každopádně vznikl mýtus o Teslovi, který disponuje napětím 12 miliónu voltů vibrujícími kmitočtem deseti tisíců hertz.

Jaký cíl svými experimenty ve skutečnosti sledoval? Opravdu chtěl přenášet elektrickou energii vzduchem?

Bezdrátový přenos signálu je jedna věc. Musíme si uvědomit, že výkon například Žižkovského vysílače 60kW stačí jen k pouhému pokrytí území signálem. Antény běžných přijímačů pracují s citlivostí milióntin voltů. Takovým napětím se žádné elektrické zařízení napájet nedá, natož, aby se s ním dalo něco rozsvítit. Vždycky je a bude efektivnější a tudíž ekonomičtější natáhnout drát. Nikola Tesla, guru a praotec všech elektrikářů, to musel dost dobře vědět. Byl snad na stopě něčemu jinému? Něčemu, co mohlo nebo mělo vyřešit energetickou potřebu lidstva na dlouhá staletí dopředu. Byl snad na stopě technologii, kterou doposud neznáme, kterou moderní civilizace doposud nevyužívá, protože ji po něm nikdo nedokázal zopakovat?

Tesla snil o všudypřítomném a nevyčerpatelném zdroji energie, který by byl použitelný jak pro domácnosti, tak i v dopravě například pro napájení elektromobilů. Ve svém článku Problém zvyšování lidské energie (The Century Illustrated Monthly Magazine, červen 1900) napsal:
,,Veškerá hmota je s velkou setrvačností nehybná a všechny síly mají tendenci zůstat neměnné. Vzhledem k této univerzální vlastnosti a podmínce, těleso, které je v klidu či pohybu, má tendenci zůstat ve stejném stavu a síla, která se projevuje všude a skrze vše, vyvolává ekvivalentní sílu opačnou.“
Připomeňme, že Einstein přišel se svou speciální teorií relativity, ze které plyne ekvivalence hmoty a energie, až v roce 1905. Proto mě Tesla udivuje následujícím příkladem, který v textu předkládá.,,Dělová koule, která je v klidu, disponuje určitým množstvím energie ve formě tepla, jež měříme běžným způsobem. Představujeme si, že koule obsahuje nespočetné množství nepatrných částic, nazývaných atomy nebo molekuly, které vibrují nebo krouží kolem ostatních. Udáváme jejich hmotu a rychlost a z nich vypočítáváme energii každého z těchto nepatrných systémů a jejich sumou získáváme odhad o souhrnné tepelné energii obsažené v kouli, která se zdá být v klidu.“

Autora dodnes používaných převratných vynálezů a technologií nemůžeme považovat za snílka, který by hubou mlátil prázdnou slámu. Po úspěchu s projektem vodní elektrárny u Niagarských vodopádů získal od firmy Westinghouse and Co. pro realizaci svých záměrů investici 15 milionů dolarů, což byla na tehdejší poměry vskutku závratná částka. V Colorado Springs tak mohly vzniknout Teslovy výzkumné laboratoře. Výzkumy, které zde byly prováděny, však nebyly nikdy dokončeny. Celý projekt byl odprodán neznámému subjektu, který si jeho realizaci vyloženě nepřál a Teslovy experimenty rychle ukončil. Subjektu, který byl údajně ochoten Teslovi doživotně platit nejdražší apartmán luxusního hotelu New Yorker. Subjektu, jehož identita zůstává dodnes zahalena tajemstvím.(zdroj pořad ČT Detektor – Pán blesků a tunguzský meteorit)

Můžeme se pouze domnívat, zda se jednalo o kupce z řad elektrárenských nebo olejářských společností, které by po objevu vysněného všudypřítomného zdroje energie neprodaly ani kapku ropy resp. ani kilowatthodinu elektrické energie. Každopádně historie se stala svědkem vzniku dalšího mýtu o Teslovi, přesněji konspiračních teorií plných spiknutí proti němu. Podle nich za bojkotem Teslových výzkumům v Colorado Springs mohla stát i nějaká významná americká státní instituce. Ta jediná by si uměla, alespoň teoreticky, zajistit více než století trvající utajení vlastní identity. Na rozdíl od soukromých organizací by totiž mohla ovládat páky, které by dokázaly přinutit Teslu ve svých pokusech dále nepokračovat. Rozumějte, majitele několika set patentů, milionáře a nadšence, ochotného svým záměrům obětovat vše, včetně veškerých dostupných finančních prostředků, by bylo takřka nemožné podplatit.

Jenže já nemám rád konspirační teorie. Věřím, že svět není tak špatný, jak se nám snaží nakecat. Vytvořil jsem si svou vlastní verzi, daleko prozaičtější, méně zamotanou a tak snad i pravděpodobnější. Myslím si totiž, že Tesla od svých výzkumů v Colorado Springs odstoupil dobrovolně. Jako mírumilovný křesťan si mohl sám od sebe uvědomit zničující sílu nově objeveného zdroje energie a její zneužitelnost k válečným účelům.

Každopádně o několik desetiletí později, v roce 1931, na nějaké tiskové konferenci připustil, že stojí na pokraji objevu úplně nové energie. Když byl požádán o vysvětlení jejího původu, odpověděl:,,Myšlenka mě zprvu strašlivě vyděsila…Můžu jenom říct, že pochází z úplně nového a neočekávaného zdroje.“

Na základě těchto slov mohl vzniknout další, jeden z nejznámějších mýtů o Teslovi. Mýtus o Teslovi, který stvořil děsivou elektromagnetickou zbraň generující paprsky smrti. Vynález zkázy měl vyslat do atmosféry koncentrované paprsky částic, o tak strašlivé energii, která by zničila i flotilu 10000 nepřátelských letadel ve vzdálenosti 250 mil. Domnívám se ale, že Tesla by se na vývoji žádné zbraně nikdy nepodílel. Jak se sám vyjádřil, zdědil po svém otci knězi hlubokou nenávist k válce. Celý život pátral po technologickém prostředku, který by navždy ukončil válečnictví. Věřil, že válka může být zjednodušena na ,,bezvýznamné divadlo strojů“ Když prohlásil, že by svůj objev dal k dispozici všem zemím a učinil tak veškeré válečné útoky nemožnými. Možná jenom blafoval, v zoufalé snaze zabránit propuknutí vojenského konfliktu v jeho rodné Evropě.

Týmy amerických a možná i sovětských vědců a techniků se několikrát pokusily na základě jeho náčrtů takovou zbraň vyvinout. Jenomže nikdy, ani po miliardových investicích, ani po desetiletích výzkumů renomovaných vědeckých týmů, tyto pokusy viditelný úspěch nepřinesly.

Sny Teslovy a sny energetiků na celém světě plní jenom jediná, dosud objevená fyzikální reakce. Anihilace. Reakce hmoty a antihmoty má potenciál dostát superlativům o všudypřítomném a nevyčerpatelném zdroji energie. Nejefektivnější myslitelný zdroj energie, který stoprocentně naplňuje ideál Einsteinovy rovnice E=mc2. Naproti tomu tolik opěvovaná termonukleární fúze uvolňuje pouhých několik procent energie hmoty. Jak všichni dobře víme, elektron a jeho antibratříček pozitron jsou téměř identickými jednovaječnými dvojčaty. Liší se jen polaritou elektrického náboje. Otázka, co je to elektrický náboj, tím nabývá zásadního významu. Zasvěcení vám na ni odpoví, ,,Nevím, nikdo to neví“. Za to velmi dobře vědí, že elektrický náboj je veličina zahalená tajemstvím. Všechny definice se motají v kruhu. Náboj je to, co produkuje elektrické jevy. A když se ještě zeptáte, co jsou to ty elektrické jevy, dostane se vám překvapivé odpovědi. Jsou to jevy způsobené elektrickým nábojem. V případě, že vás ani tato definice neuspokojí, nanejvýš se ještě dozvíte, že elektrický náboj je jedna ze základních vlastností hmoty. Čím je ale tvořen, co ho vyvolává? Co když Tesla odpověď na tuto všetečnou otázku znal? Co když těmi miliony voltů kmitajícími frekvencí deseti tisíců hertz uměl změnit polaritu elektronu, tak jako lze změnit polaritu magnetu, a vyvolat tím pozitronový výboj? A nemusel si ani být vědom toho, že otevírá pokladnici anihilace. Antičástice byly totiž objeveny až v roce 1932 C.D.Andersonem. A nebo tomu tak nebylo a objevil je, spolu s anihilací, Nikola Tesla dávno před ním?

Zdroje mwm.cz, Pořad ČT Detektor – Pán blesků a tunguzský meteorit, pbs.org

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama