Reklama
 
Blog | Standa Salvet

Mamutí máj

Byl první máj, byl lásky čas. ...Seděl jsem na zahradě a hlídal děti. Moc energie jsem do této, jistě zodpovědné činnosti, vložit nemusel. Už jsou natolik velké a samostatné, že zvládají plácat bábovičky samy. Prostě pohoda. Dokonce jsem si u toho zvládal číst. Rodinnou idylku dokreslovalo cvrlikání ptáků a občasné zabučení krav, které k nám doléhalo z nedalekého kravína. Jenže, když jsem se vrátil k rozečtenému Respektu(č.17), idylka se brzy rozplynula.

Narazil jsem na článek pana Cílka ,,Nejisté časy“, ve kterém se široce rozepisuje o sopečných erupcích v dávné i nedávné historii, aby si nás při té příležitosti lehce vyděsil hrozbou sopečné apokalypsy. Abych mu nekřivdil, on to takhle natvrdo nenapsal, (dneska je v módě servírovat hrozby se šlehačkou), ale přece jenom z uvedených souvislostí vyplývá, že až to bouchne (pořádně), bude s námi ouvej. V atmosféře bude poletovat ohromné množství popílku, řádu několika tisíc megakubíků a přes tento sopečný mrak pronikne jenom málo slunečních paprsků. Nastane celoroční tisíciletá zima, naznačuje pan Cílek, doba ledová a hladomor.

Jasně jsem si uvědomil, že až se mě supervulkanická zima zeptá, nebudu schopen kloudného slova. Bylo mi líto hlavně dětí, které si mezitím někde opatřily konev vody a matlaly písečnou kaši. Ztratily by naději na lepší budoucnost. Na jakoukoliv budoucnost. Nastane-li apokalypsa dle scénáře vulkonologů, co já jim dám jíst?!

Prvomájovou rodinnou idylku zahalil supervulkanický mrak.

Reklama

Naštěstí jsem si pak vzpomněl na mamutí mládě, které bylo roku 2005 exhumované ze sibiřského permafrostu. Bylo tak dobře zachovalé, že (alespoň na fotografii) vzbuzovalo dojem, že uhynulo teprve včera, nikoliv před deseti tisíci lety. V chuchvalce jeho chlupů obsahovaly natolik zachovalou DNA, že se ji vědcům podařilo z 80% rozluštit. Zjistili, že je téměř totožná s genetickým kódem slona indického. Mamuti a sloni by byly natolik zpřízněnými příbuznými, že by se DNA obou druhů lišilo pouze v 0.6% detailů. To znamená, že mamut a slon by byly ještě bližší příbuzní než člověk a šimpanz. Tato podobnost vědce inspirovala k nápadu, že by slonice mohla odnosit mamutí mládě. Jenom by se ze sloních pohlavních buňkách odstranily původní chromozomy a místo nich by se tam naimplantovali mamutí.

Situace ale není tak růžová. K tomu, abychom mohli reálně pomýšlet na klonování mamuta, krotí optimismus Jeremy Austin – náměstek řiditele Australského centra pro Starobylou DNA z Adelaidské univerzity, 80-ti procentní znalost DNA nestačí. ,,Pojízdný automobil také nesestrojíte z 80% součástek. Nevíc netušíme, které sekvence jsou relevantní pro danou živočišnou mutaci a co je genetická porucha, což je v tak obrovském rozsahu DNA skoro nepřekonatelný problém. Nevíme ani, kolik měl mamut chromozomů a jak je poskládat.“

Genetika tedy zatím vzkřísit mamuty nedokáže, nicméně doufám, že se jí to podaří včas. Vzhledem k letošní  zvýšené vulkanické aktivitě na Islandu by to měl být její prvořadý úkol. Bůh ví, jestli události ve spodním pleistocénu také neovlivnil mohutný sopečný výbuch, podobný těm, o kterých referuje pan Cílek. Mamut srstnatý, Mammuthus primigenius, se kdysi dokázal dobře přizpůsobit životním podmínkám doby ledové. Měl malé uši, tlustou kůži, hustou srst a především mu vžilách kolovala ,,nemrznoucí směs“,  což dokazuje to nedávný pokus s mamutím genem vloženým do bakterie esterchia col. Tato bakterie pak totiž  začala produkovat mamutí hemoglobin, který, jak se zjistilo byl schopný uvolňovat kyslík i při nižších teplotách, než je tomu u člověka nebo u slona. Mamut si tedy nemusel udržovat tak vysokou tělesnou teplotu a ušetřil tím spoustu energie.

Existují tedy opodstatněné předpoklady, že by mamut mohl v mrazivějších časech ideálně nahradit tradiční, interglaciální dobytek, především, co se týče jeho přínosu pro masný průmysl. Pokud se ukáže mamutí mléko jako poživatelné, pak také v průmyslu mléčném. Nedostatek dřeva v klimatických podmínkách doby ledové by zas mohla částečně vyřešit produkce mamutoviny.

A kdyby se obavy vulkanologů nakonec nenaplnily a sopečná apokalypsa by přece jenom zůstala bezpečně uzamčená v rovině teoretických úvah, vy byste nechtěli ochutnat mamuta s koprovou omáčkou?

Zdroje: Paul Rincon: www.news.bbc.uk/science
Obr v perexu je z filmu Doba Ledová

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama