Na pochopení smyslu je to těžkej příběh. Sám dost dobře nerozumím tomu, proč do Bible dali, takouvou evidentní nespravedlnost. Hledání smyslu bych tedy nechal na samotném čtenáři. Myslím si, že každy si z toho odnese jiný závěr a předpokládám, že se postoje jednotlivců budou vzájemně dost lišit.

Nekvašené chleby, často biblicky zmiňované, nemají tak hezký tvar jako tradičný středoevropské bochníky moderní doby.

Papřechodník nemaje tam možná nemá z lingvistického hlediska co dělat, ale mě se tam hodí. Prostě ho tam chci mít a basta! Stejně tak ona ,,literární prasárna“. Chtěl jsem nějak zhmotnit vypravěče, nechat ho vyjádřit se prostým moderním jazykem a prezentovat ho tak v roli obyčejného občana České republiky jednadvacátéhostoletí.

Snad jedině výtka na toho setníka byla oprávněná. Sypu si popel na hlavu a opravuji ho na kata.

Napadá mě otázka, autore, viděl jste už nekdy chléb? V čem spočívá jeho údajná bezvarost?

Horší je ovšem ten papřechodník nemaje. Ten tam nemá co dělat. A kromě toho se vztahuje k chudým, takže by musel být i jiný tvar. Ale tohle není místo na přechodník, to je vedlejší věta přívlastková. Tu nezpřechodníkujete, ani kdyby Ananiáš na čertu jezdil.

Paxi také troufám silně pochybovat o tom, že by železné hřeby recyklovali zrovna setníci čili centuriones. To byli od Mariovy armádní reformy z r. 107 př. Kr. profesionální důstojníci, kteří veleli obvykle 100 mužům, starší setníci pak ovšem kohortě (600 mužů), popř. byli štábními důstojníky legie (6000 mužů). Velmi pochybuji, že by tihle hoši pobíhali někde v lomu a vytloukali hřeby mezi mrtvolami…

Slovosled kostrbatý.

„A jak to dopadlo? Viz Skutky Apoštolů:…“ – literární prasárna.

Smysl článku mi uniká.